FILM Stroszek 1977

Po shlídnutí filmu Stroszek od vynikajícího polského režiséra Wernera Herzoga jsem se stal jeho velkým fanouškem.Někde jsem se dočetl, že Bruno S. předvedl jeden z nejhorších hereckých výkonů vůbec. Tato reakce dokazuje, že se to Herzogovi povedlo. Stroszek totiž nehraje, Stroszek je, plyne.. Zcela obyčejný a ničím nevybočující příběh, který nevyvolává emoce? Možná na první pohled, bez předžvýkaných pocitů, tak působí. Mně však připadá, že Stroszek je postavička vskutku zajímavá. Jen ta jakási okázalá vyrovnanost muže s věčně rozepnutým poklopcem a rozcuchanými vlasy, nadhled nad situací a životem a záblesky emocí živého nitra za povšimnutí rozhodně stojí. Stroszkova osobnost je do jisté míry výrazově „osekaná“, ale v kontextu jeho pobytů v nejrůznějších nápravných zařízeních je to pochopitelné. Však jeho dětinský úsměv v blížících se průserech, který záhy střídá zoufalý pohled do prázdna, jako kdyby sděloval: „Sice nerozumím, ale cítím“. Všichni se za něčím pachtí, Eva za lepším životem a penězi, dva pasáci za touhou po moci a penězi, pojišťováček za smlouvami a zase penězi a Stroszek chce začít, začít svůj normální život. Mám slabost pro syrové Herzogovy filmy a Stroszek je toho opět důkazem.